Název

Konec dalšího cukrovaru (urbex)

Popis

Cukrovar je zdaleka viditelnou dominantou jinak vcelku zapadlé obce mezi Olomoucí a Prostějovem. Nejvýraznější z budov je původní výrobní objekt postavený v polovině 19. století. K němu byl připojen sklad cukru a další budovy. Přímo ve výklenku jedné z budov orientované do ulice, jak jinak než Cukrovarské, je umístěna socha sv. Jana z Nepomuku. Ta je sice od roku 1958 kulturní památkou, ale budovy cukrovaru bohužel státem chráněnou památkou nejsou.

Cukrovar byl založen již v roce 1839 belgickým šlechticem Filipem Ludvíkem ze Saint-Genois a díky tomu je společně s cukrovary v Kostelním Vydří a Hluchově nejstarším na Moravě. Rodině cukrovar patřil až do roku 1888. Tehdy jej získala akciová společnost César, Zappezauer a Haas se sídlem v Brně. Ovšem ještě před koncem století jej koupila vídeňská bankovní společnost Müller von Aichtolz und Co. V roce 1901 koupili cukrovar za jeden a půl milionu korun rolníci z obce. Založili Akciovou společnost rolnického cukrovaru v Čelechovicích, která cukrovar vlastnila až do konce druhé světové války.

Zajímavé je, že v roce 1941 byl cukrovar spojen s Drahanovickým cukrovarem, ale v roce 1946 Ministerstvo výživy tuto fúzi zrušilo, načež byly obě fabriky znárodněny samostatně. Poté spadal pod Severomoravské cukrovary a od roku 1960 pod Jihomoravské cukrovary. Nakonec byl v roce 1982 zrušen, potom, co byl již šest let využíván pro jiné účely - jako sklady různých agrotechnických podniků. Po roce 1989 jej získala soukromá společnost, která ovšem zkrachovala a díky tomu cukrovar osiřel.

Třicet let již tedy cukrovar chátrá. Mnohé budovy byly zbořeny, největší škoda je "lávky" vedoucí z výrobních budov do skladových přímo přes Cukrovarskou ulici. Hlavní výrobní budova nedoznala za čtyři roky nijakých výraznějších změn. Kronchtuace nepostupuje zatím nijak rychle. Snad díky celkem odolné eternitové střeše. Nejvýraznější dominanta, 45m vysoký oktagonální komín, je díky poctivé práci našich předků i po stu letech v dobré kondici. Zajímavostí je jeho vestavění do zdi hlavní budovy, ve které má člověk pocit, jakoby stál v katedrále.

Smutným příkladem lidské lhostejnosti k technickým památkám jsou i webové stránky obce, ve kterých není o cukrovaru, původním zdroji obživy a bohatství obce, téměř žádná zmínka. Snad bude mít cukrovar štěstí a přežije současnou, pro technické památky tak nepřejícnou dobu...

Nastavení